DUKOVANY – DALŠÍ Z POZNÁVACÍCH ZÁJEZDŮ PVTS
(13.-14.3.2010)
Předpověď počasí na sobotu 13. března byla dosti ošklivá a skutečnost se od ní daleko nelišila. Ráno jsme vyjeli z šedivé Prahy směrem na Vysočinu, kde ležel všude sníh, směrem Jaderná elektrárna Dukovany. Naše pobočka VTS pro nás zorganizovala exkurzi spojenou s dvoudenním výletem v okolí Brna a návštěvou vinného sklípku v Hustopečích.
První česká jaderná elektrárna je v Dukovanech na jižní Moravě, asi 30 km jihovýchodně od Třebíče. S přípravami výstavby se začalo v roce 1974, poslední ze čtyř 440 MW bloků byl uveden do provozu v roce 1987. Dnes patří mezi nejefektivnější energetické zdroje ČR. S historií i současností této elektrárny jsme měli možnost se seznámit nejprve v krátkém filmovém dokumentu, a pak při velice zajímavé přednášce, kterou pro nás připravili pracovníci informačního centra. U názorného modelu nás přivítala velká fanynka jaderné energetiky a myslím, že většinu z nás přesvědčila o naprosto bezpečném a levném provozu – za dobu svého provozu se elektrárna již dvakrát zaplatila.
Brzy v nás poznala kolegy z energetiky, kladli jsme odborné a podrobné dotazy, na které vždy měla připravenou vyčerpávající odpověď. Ale bylo po poledni, opustili jsme příjemné prostředí informačního centra a pospíchali dál. Nejdřív samozřejmě na oběd, pak přes Brno k dalšímu cíli.
Byla jím jeskyně Výpustek. Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. Druhá světová válka nejvíce poznamenala podstatnou část prostor jeskyně Výpustek. Již v roce 1938 převzala podzemní unikát.
Československá armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno, a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazeny německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory. Po druhé světové válce se prováděly speleologické průzkumy ve znovuotevřené Babické chodbě. Začátkem 60. let převzala celý areál jeskyně znovu Čs. armáda, která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt. Tento kryt je stále funkční, měli jsme možnost jím projít do dalších chodeb jeskyně. Na konci nás čekal úžasný zážitek, když z naprosté tmy najednou začala v prostoru blikat tajemná světýlka podbarvená hudbou.
Ale dále na cestu!
V nedalekém mariánském poutním místě ve Křtinách jsme se obdivovali nádherným freskám v kostele Jména Panny Marie, jež byl postaven v první polovině 18. století dle návrhu architekta Giovanni Santiniho.
Ubytování v hotelu Centr v Hustopečích bylo pro nás dobrým výchozím místem ke sklípku Jožky Šmukaře. Pohodlnou procházkou jsme došli k nenápadnému domečku, který ukrýval pěkný vinný sklípek. Prožili jsme tam večer plný dobrého jídla, cimbálové muziky a hlavně výborného vína.
Ráno jsme vyrazili směr Brno. Cestou jsme se zastavili u zámku Židlochovice, který mezi dvěma světovými válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Jeho pobyty připomíná pamětní deska při vchodu do zámeckého parku.
Dalším zastavením byl Klášter Rajhrad. Zakladatelem benediktinského kláštera nedaleko Brna byl kolem roku 1045 kníže Břetislav. Svou dnešní podobu získal nejstarší moravský klášter v letech 1727-39 barokní přestavbou podle plánů Jana B. Santiniho.
V 19. století se rajhradské opatství stalo centrem vzdělanosti, zejména v oboru historie a chrámové hudby.
Na závěr našeho výletu nás čekalo Brno, nejprve to Staré. Rozkládá se v údolí Svratky pod hlavní brněnskou památkou hradem Špilberk a Žlutým kopcem. Centrem Starého Brna je Mendlovo náměstí. Sídlí zde Fakultní nemocnice u svaté Anny, Masarykův onkologický ústav či pivovar Starobrno. Staré Brno nabízí velké množství památek, např. gotický augustiniánský Starobrněnský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendeliánum, Letohrádek Mitrovských nebo areál pivovaru Starobrno.
Autobus jsme nechali u krásně zrekonstruované Zemanovy kavárny a zahájili jsme naši poslední vycházku po Brně na náměstí Svobody. V přilehlých ulicích jsme mohli obdivovat nádherné secesní domy, navštívili jsme kostel svatého Jakuba, jehož architektura je ukázkou německé gotiky. Ti méně unavení se vydali ještě na Špilberk, Petrov a Novou a Starou radnici. Ale tam už mě nohy nedonesly, raději jsem ochutnávala brněnská piva.
Nezbývá než poděkovat organizátorům výletu a dr. Žílovi za odborný výklad. Snad nám na příštím výletu bude přát lepší počasí, uvidíme.
Jana Kylianová