Prahou krok za krokem – Tentokrát Valdštejnský palác a Národní památník Vítkov
(10/2009)
Výbor pobočky PVTS při PRE nabídl členům další ze zajímavých, mírně vzdělávacích a snad i příjemných vycházek po Praze.
Poslední říjnový den jsme se sešli u stanice Malostranská. Vzhledem k velkému zájmu se nekonala jedna vycházka, ale hned dvě. Jedna skupina se vydala ke hlavnímu vchodu do Valdštejnského paláce v 9.30 hod. a druhá ve 13.00 hodin. Jak je zvykem, pan doktor Žíla neplýtval časem a výklad začal hned. Upozornil na detaily, které běžně ani nevnímáme. Dověděli jsme se spoustu historických zajímavostí k celému areálu i nejbližšímu okolí paláce. Na nádvoří jsme pak u sochy Albrechta z Valdštejna vyslechli životopis velmi schopného vojevůdce, politika i dnešními slovy podnikatele. Ostatně celý palác ukazuje na jeho sebevědomí.
Prohlídka interiéru hlavního sálu a přilehlých reprezentačních prostor byla pro první skupinu trochu napínavější. Pozornému dozoru neuniklo, že návštěvníci jsou ve skupině a ještě k tomu s průvodcem. Pro návštěvníky je připravený letáček, ale místního průvodce, který by poskytnul podrobnější výklad, není možné zajistit. A že by bylo o čem mluvit a co ukazovat. Odpolední skupina už měla cestičku prošlápnutou. Když jsme dámy ujistili, že celá skupina jsou opravdu Češi a na dotaz, odkud jsme přijeli, se jim dostalo odpovědi, že z Prahy, tak se i usmívaly.
Prohlídka pokračovala v palácových zahradách. Vyslechli jsme podrobný výklad o výzdobě, zařízení, a původním účelu jednotlivých staveb a zákoutí.
Druhé téma Národní památník Vítkov jsme zajistili na soboru 21. a neděli 22. listopadu opět s osvědčeným průvodcem dr. Žílou. Navázali jsme na vycházku před několika lety. Tehdy jsme navštívili památník v době rozhodování jak s celou stavbou naložit. Návrhů bylo hodně. Třeba zábavní park, obří akvárium, pietní místo atd.
Celý areál je po důkladné rekonstrukci a vypadá opravdu reprezentativně. Tentokrát se nikdo nepozastavil nad skupinou s průvodcem. Prošli jsme celý památník včetně technického zázemí původního mauzolea. Podrobný výklad historie, účelu stavby, výzdoby a využití v různých obdobích zabral zhruba tři hodiny.
Kromě vlastního památníku jsou velice zajímavé i instalované výstavy. Při pěkném počasí je určitě nádherná vyhlídka na Prahu ze střechy památníku. V našem případě byla mlha a dlouhá fronta na výtah. Spokojili jsme se tedy s výhledem směrem k Žižkovu z oken nově zřízené kavárny.
Jitka Hodíková