Štítek: PVTS

S PVTS v jaderné elektrárně Temelín i na zámku Blatná
(21.10.2023)

Pražská vědeckotechnická společnost tentokrát připravila mimořádnou akci – v jednom dni jsme zvládli exkurzi do jaderné elektrárny Temelín i komentovanou prohlídku zámku Blatná.

Text: Petr Kocanda

S infocentrem v Temelíně jsme domluvili termín naší návštěvy na 21. října 2023. Několikrát nám zdůraznili bezpečnostní požadavky, které jsou opravdu přísné. Do střeženého prostoru JE Temelín je zakázán vstup osobám mladším 15 let, každý musel dopředu nahlásit číslo občanského průkazu a po kontrole byl vpuštěn do areálu.

Dále je zakázán vstup pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Byly provedeny namátkové kontroly, a pokud by některá prokázala pozitivní výsledek, nevpustili by do střeženého prostoru JE Temelín celou skupinu. Je zakázáno vnášet nepovolené předměty (zbraně včetně nožů, výbušniny, střelivo, alkohol, jiné návykové látky), mobilní telefony, fotoaparáty, videokamery, zavazadla atd. Vstup je také zakázán v nevhodné obuvi, návštěvníci jsou povinni použít pevnou obuv na nízkém podpatku, dlouhé kalhoty. Exkurze je fyzicky náročná (délka cca 3 km, schody a výškové převýšení).

Infocentrum

Naše exkurze začala právě v infocentru, které sídlí těsně vedle areálu elektrárny v zrekonstruovaném renesančním zámečku Vysoký hrádek. Zde jsou expozice o výstavbě, provozu a vlivu na životní prostředí. Po jejich zhlédnutí jsme se přesunuli do kinosálu, kde nám promítli krátký film obecně o výrobě a distribuci elektřiny.

Celou skupinu pak rozdělili na dvě části. První šla s průvodkyní na prohlídku do JETE, druhé byly zapůjčeny virtuální brýle s promítnutím virtuální prohlídky ReakTour z prostor JETE, kam se nedostanou ani její běžní zaměstnanci. Díky nim jsme se podívali do řídicího velínu, na nakládacím stroji projeli nad otevřeným reaktorem

a bazénem vyhořelého paliva, na portálovém jeřábu projeli strojovnou s generátorem, prohlédli si sklad vyhořelého paliva včetně kontejnerů, kterým se mimochodem tady říká „škopek“. V těchto „škopcích“ palivo využité ze 4 % chladne a může zde být až 60 let pro případné další využití v nových typech reaktorů s technologií, která to v budoucnu umožní.

Ale asi nejzajímavější částí filmu byl průlet chladicí věží až nad její korunu a pohled na celý areál z ptačí perspektivy. Po zhlédnutí filmu se skupiny prohodily. V kinosále je přístroj na pozorování kosmického záření – Wilsonova mlžná komora. Pouhým okem jsou na vrstvě přesycené páry propylalkoholu vidět stopy po průletu elektronů, pozitronů, protonů, částic alfa a jiných. Každá částice zanechává specifickou stopu, podle níž se dá určit, o kterou se jednalo.

Jak to chodí v Temelíně

Všichni jsme dostali ochrannou přilbu, reflexní vestu a návštěvnickou kartu. Nejprve je nutné projít bezpečnostním rámem, tak jako na letišti, pak přes turniket, a nakonec přes radiační kontrolu. Všude s námi a s průvodkyní jde člen bezpečnostní zásahové jednotky.

Procházíme okolo kontejnmentu, což je hermeticky uzavřená budova reaktorového sálu, okolo dieselagregátů pro případ výpadku elektřiny z vnějších zdrojů a vývodů výkonů generátoru.

Každý ze dvou bloků elektrárny má tři transformátory se vstupem 24 kV a výstupem 400 kV. Z nich je elektřina vedena do nedaleké rozvodny Kočín. Pak jsme zamířili k chladicím věžím, jsou tu čtyři, pro každý blok dvě. Vysoké jsou 155 metrů a k našemu údivu tloušťka pláště komína je jen od 90 do 18 centimetrů. Při plném výkonu je odpar chladicí vody z jedné věže 413 l/s. Od věží jsme se přesunuli do strojovny s parní turbínou a turbogenerátorem o výkonu 1055 MWe. Lopatky rotorů se působením páry o teplotě 280 °C a tlaku 6,3 MP roztočí na 3000 ot./min.

V době naší návštěvy jely oba bloky na plný výkon, a tedy zhruba pokrývaly 20 % spotřeby v ČR. Z vyrobené elektřiny spotřebují technologie elektrárny zhruba 5–6 % pro vlastní potřebu. Když jsme míjeli úpravnu vody

s reverzní osmózou pro primární okruh, tedy přímo reaktorový sál, dozvěděli jsme se perličku ohledně ztráty této upravené vody. Používaly ji uklízečky na mytí podlah, protože tato voda nezanechává žádné mapy, naopak absorbuje drobné částečky.

V elektrárně mají naprostou kopii blokové dozorny, do které se stahují jednosměrně veškeré údaje, a je tedy možné simulovat a cvičit se na reálných datech. V dozorně sedí dva operátoři u dvou řídicích pultů; jeden je pro primární okruh (reaktor) a druhý pro sekundární okruh (generátor). Elektrárna dodává i teplo do okolních měst a horkou novinkou je připojení krajského města České Budějovice. Horkovod je dlouhý 26 kilometrů a předpokládaná ztráta v zimním období je 3 %.

Na zámku

Před opuštěním areálu jsme museli opět projít radiační kontrolou. Poděkovali jsme průvodkyním a přesunuli se autobusem na zámek Blatná. Na zámku nás čekala komentovaná prohlídka veřejnosti přístupných částí.

Seznámili jsme se s historií majitelů, prohlédli si jejich rodové erby. Velkou část výzdoby na stěnách tvořily lovecké trofeje. Nejednoho z nás zaujala křesla, židle, stolky či koše na krbové dřevo vyrobené z paroží. Pěkně je zrekonstruovaná zámecká kaple. Prohlídka dále pokračovala přes lovecký salon, jídelnu, kuřácký salonek, zbrojnici a strážnici.

Velice zajímavá byla tzv. zelená světnice, jež je specificky zdobená malbou stěn, klenutých stropů a výklenků vegetativními ornamenty zvanými rozviliny. Jedná se o zobrazení květů a listů s vpletenými zvířaty i lidskými postavami. Součástí výmalby byly rovněž rodové erby majitelů zámku. Podobnou zelenou světnici najdeme i na zámku Žirovnice nebo na hradech Houska a Švihov.